Školní pozemek

Co tu vlastně všechno máme?

Myšlenka přetvořit původní spíše zemědělsky využívanou plochu na pozemek koncipovaný zcela jiným způsobem, vznikla více než před pětadvaceti lety. V této době jsme nejprve odstranili hustý porost vysokých kopřiv a na takto uvolněné ploše proběhly první výsadby dřevin. Následně jsme postupně zrušili velké záhony a i zde vysázeli dřeviny v logické návaznosti a vybudovali drobnou vodní plochu s lávkou.

Celá myšlenka je postavena na vytvoření malých vzorků ekosystémů probíraných v rámci hodin přírodopisu a zároveň na snaze evokovat kousek divoké přírody, do které můžeme bez problémů a velké časové náročnosti vyrazit v rámci výuky s žáky. Pro potřeby výuky zde byl vysázen i jabloňový sad.

Společně s přilehlými zahradami tak vznikl ostrůvek zeleně přímo v centru města, což je patrné i na letecké mapě. Takový prostor má jistě příznivé mikroklimatické dopady, zvláště pak v posledních teplotně nadprůměrných letech.

 

Letecký snímek (Mapy.cz)

 

Máme tak kousek přírody, který nám závidí nejedna městská škola a který kladně hodnotí Česká školní inspekce. Kousek přírody, na kterém probíhá výuka některých hodin přírodopisu, výuka pěstitelských prací, biologických a ekologických praktik, který slouží k přírodovědným soutěžím, je zdrojem materiálů pro výuku nejen přírodovědných předmětů, ale i prostorem pro konání Přírodovědného dne žáků čtvrtého ročníku. Máme kousek přírody, o který se významnou měrou stará i přírodovědný kroužek. Pozemek je též zdrojem potravy pro živočichy chované v koutku živé přírody. Celkově tak, v nějaké podobě, využívá školní pozemek každý rok přibližně sto dvacet žáků školy.

Pojďme se ale podívat podrobněji. Celková situace je znázorněna na přiloženém plánku.

 

Plán školního pozemku (klikni pro zvětšení) 

 

Přikládáme alespoň stručný popis jednotlivých částí:

1. Školní pozemek – celková výměra cca 3 100 m²
2. Přístupová část – převážně travnatá plocha se zátěžovým trávníkem koseným několikrát do roka. Je zde místo pro uskladnění kaštanů a žaludů, jejichž sběr organizujeme pro zimní přikrmování zvěře v KRNAPu. Máme tu tři skupinky smrku ztepilého, který byl původně tvarován do živého plotu.
3. Jabloňový sad – osázen několika odrůdami jabloní, na kterých se žáci učí péči o koruny. Plody jsou využívány v hodinách vaření, výtvarné výchovy, pro koutek živé přírody a jsou k dispozici žákům. Podrost tvoří zastíněná louka, kosená dvakrát do roka. Sad v současné době dožívá a je plánována jeho obměna. Od zbytku pozemku je oddělen živým plotem pámelníku.
4. Voda a okolí – nejdůležitějším prvkem je jezírko opatřené lávkou. V jezírku jsou běžně rostoucí rostliny, planktonní organismy a řada vodních živočichů, hlavně bezobratlých. Namátkou lze jmenovat plovatku bahenní, bahenku živorodou, okružáka ploského, vážky, šídla, šídlatky, potápníky, vírníky, ... Z obratlovců zde máme stálou populaci čolka obecného, zaznamenáváme občasné rozmnožování ropuchy zelené a je zde i výskyt užovky obojkové, která se na pozemku občas též rozmnožuje.
5. Les – plocha s ukázkami lesních dřevin od okolí vody až po smrkovou monokulturu, která byla vysazena jako příklad nevhodných lesních ploch. Toto se i na našem pozemku potvrdilo, kdy byl celý porost smrku v roce 2019 napaden lýkožroutem a odumřel. Tento porost byl v březnu 2020 nahrazen výsadbou habru obecného, který by měl vytvořit novou hranici kolem prostoru s ohništěm. V lese, který ani při současné výměře není dost velký na prezentaci všech vyučovaných druhů dřevin, byly vysázeny dřeviny probírané v přírodovědě a přírodopisu. Z prostorových důvodů většina druhů pouze po jednom exempláři. Je zde tedy botanická sbírka, ve které je pro nás každý strom cenný. Pod více než pětadvacetiletými stromy, kterým se již zapojily koruny, se přirozeně změnily půdní podmínky a podrost. (Postupné zapojování korun lesa je patrné z leteckých snímků: 2003  2006  2012  2015  2018) Les tak tvoří prostor pro život řady bezobratlých živočichů, ale i obratlovců, včetně čolků, ropuch a užovek. Vyskytuje se tu ježek evropský, občas zavítá veverka obecná a běžné druhy ptáků vyskytující se v blízkém okolí. Pravidelně zde zaznamenáváme hnízdění kosa černého, drozda a střízlíka obecného, ojediněle hrdličky zahradní. V plánu bylo posílení hnízdních možností vyvěšením budek na vzrostlé stromy. Za hmyzem sem v nočních hodinách zalétají netopýři. V lese je umístěno zimoviště pro ježky.
6. Louka – prosluněná chudší louka, kosená dvakrát ročně. Na běžných lučních rostlinách zde potkáváme zástupce lučního hmyzu, včetně několika druhů motýlů. Pravidelně se zde vyskytuje modrásek, okáč, bělásek, babočka, občas sem zavítá i otakárek fenyklový. V minulosti jsme na louce dokonce měli tři nory obsazené křečky polními, ale ti neodolali, stejně jako ještěrky obecné, predaci koček  docházejících z okolní zástavby.
7. Kompost – slouží nejen k odkládání rostlinného materiálu, ale je zároveň jedním ze zimovišť čolka obecného a místem vývinu řady bezobratlých, patrně i larev chráněného zlatohlávka tmavého, který se na pozemku vyskytuje.
8. Místo s ohništěm – plocha dříve obklopená půlkruhem smrku ztepilého, od jara 2020 nově vysázeným habrem obecným. Na ploše jsou hromady dřeva, které slouží zároveň jako úkryt a místo k rozmnožování bezobratlých. V prostoru rostou i semenáčky chráněného tisu červeného.
9. Plocha sekundární sukcese – plocha, která byla ponechána ladem a v rámci sukcese se postupně bez zásahu člověka mění z původního záhonu v les. Plocha slouží k demonstraci přirozených procesů vývoje ekosystému.
10. Skládka zeminy – zemina slouží např. k dorovnávání vzniklých terénních nerovností. V současné době je kryta porostem svídy krvavé.

Na školním pozemku nebyl nikdy proveden cílený biologický průzkum. Soupis zaznamenaných organismů by však byl i bez průzkumu poměrně dlouhý. V textu je uvedeno pouze několik příkladů.

Pokud chcete nahlédnout na školní pozemek, můžete se s ním seznámit nejen přímo v terénu, ale i na webu školy ZDE.

 

Plán záboru části pozemku (klikni pro zvětšení)

 

V současné době je však plánován zábor podstatné části školního pozemku a její proměna ve dva až tři tenisové kurty. Plánovanou situaci si můžete prohlédnout na přiloženém plánku. Za zabraných cca 1 600 m² plochy má být škole nabídnut přilehlý pozemek o výměře cca 380 m². Již v současnosti jsme nemohli vysadit všechny původně zamýšlené druhy, na novou výměru se nám pak v žádném případě nevejdou ani druhy stávající. Zároveň nutno podotknout, že po nové výsadbě by stromy začaly plnit funkci lesa přibližně za patnáct let. Adekvátní náhradu tak škola nemůže dostat.

Tomáš Hlaváček, Jarmila Dürrerová

Modrý text – částečný zábor plochy
Červený text – zábor celé, nebo téměř celé plochy